Odkaz F. A. von Hayeka

8. května 1899 se ve Vídni, v srdci Rakouska, narodil muž, který měl zásadně ovlivnit ekonomické myšlení a politickou filozofii 20. století – Friedrich August von Hayek. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974, von Hayek svým dílem prozkoumal a definoval základní principy, které dnes formují základy moderních svobodných trhů a demokracií.

Život a dílo

Friedrich August von Hayek se narodil do rodiny, která přikládala velký význam akademickému vzdělání a intelektuálním diskuzím. Po dokončení studií práva a politické ekonomie na Univerzitě ve Vídni začal Hayek svou akademickou kariéru, která ho zavedla do Velké Británie, USA a nakonec i do Německa. Jeho největším přínosem bylo působení na University of Chicago, kde se stal klíčovou postavou Chicagské ekonomické školy.

Hayekovy myšlenky a díla, zejména Cesta do otroctví a Právo, zákonodárství a svoboda, měly hluboký dopad na ekonomickou teorii a praxi. V těchto dílech kritizoval centralizované plánování a zdůrazňoval význam svobody jedince v ekonomickém a sociálním kontextu.

Hayek

Hayek byl průkopníkem teorie, že svobodný trh je nejefektivnějším mechanismem pro distribuci zdrojů a informací. Tvrdil, že konkurence funguje jako proces objevování, který umožňuje jednotlivcům využívat lokální a často rozptýlené informace, jež by centrální plánovači nikdy nemohli plně shromáždit nebo využít.

Hayek nás poučil – a byl v této oblasti velmi nesmlouvavý, jak konstatuje Ján Pavlík (2019), že distributivní spravedlnost má jen omezený dosah. Nesmí se aplikovat na tržní řád jako celek. Hayek si nebral servítky, považoval výraz sociální spravedlnost za empiricky bezobsažný. Redistribuce je vlastně v mnoha ohledech zamrzlá cenová struktura výrobního faktoru. Redistribuce je funkční jen v malých celcích. To však neplatí na celý tržní řád. Principy distributivní společnosti s tržním řádem sloučit nelze, protože trh sleduje vlastní cíle. Jde především o koordinaci, ze které rezultuje společný blahobyt právě onoho celku. V této koordinaci mají všichni aktéři své cíle. Z podstaty věci bude pravdu hledat akademik. Podnikatel hledá příležitosti, aby realizoval zisk, stejně tak činí pojišťovna. Podnikatel hledá u pojišťovny ochranu před rizikem a pojišťovna ji za úplatu poskytne (nechce jen „pomáhat“). Politik však z podstaty také nechce „pomáhat“, ale chce ovlivňovat, řídit a rozhodovat (ve jménu a ve prospěch svých voličů). Stejně tak novodobý novinář již nechce pouze objektivně informovat, ale též informace účelově prezentovat s využitím ve svůj nebo za úplatu v cizí prospěch, píše o konfliktech. (Markvart, 2023)

Dokonalý ideální systém jednoduše neexistuje. Jak uvádí Holman (1999, s. 138), von Hayek považuje odhalení cenového systému coby systému informačního za svůj velký objev. Jedná se o koncepci spontánního řádu, kde spontánně vytvořený trh a spontánně vzniklá pravidla vedou k prosperitě, principu rovnosti s garancí soukromého vlastnictví. V prostředí volného trhu funguje konkurence – informační systém umožňuje aktérům získat více informací, než by byli schopni získat za jiných okolností. (Pavlík, 2004) Von Hayek, pokud je mi známo, výraz asymetrie informací nikdy nepoužil. (Markvart, 2023)

Jeho práce také poukázala na význam osobní svobody a soukromého vlastnictví pro prosperující a spravedlivou společnost. Tyto myšlenky formovaly základ neoliberálních politických a ekonomických reforem po celém světě.

Ekonom by se měl, chce-li používat vědeckou metodu zkoumání, oprostit od hodnotových soudů. To je, na rozdíl od věd přírodních, obtížné. (Klaus, 2015) (Markvart, 2023)

Vliv a odkaz

Vliv Hayekovy práce na světovou ekonomickou politiku byl obrovský. Jeho teorie inspirovaly mnohé politické lídry a ekonomické reformy v 70. a 80. letech 20. století, včetně politik Margaret Thatcherové ve Velké Británii a Ronalda Reagana v USA.

Václav Klaus (2015, s. 131–138) se zamýšlí nad knihou Nicholase Wapshotta Keynes – Hayek. (2013) Ekonomická porucha vždy vyvolá diskusi, připomene minulé spory. Cílem by mělo být se poučit. Wapshott ve sporu Keynese a von Hayeka připomíná, že zatímco von Hayek byl zastáncem role trhu a Keynes obhajoval roli státu, není jasné, kdo definoval moderní ekonomii. Wapshott, i když je nestranný, konstatuje, že dva roky po Obamově stimulačním balíčku (keynesiánském), který byl neúspěšný, vyhrál zase Keynes a není sporu o tom, kdo vyhrál ten intelektuální. (Markvart, 2023)

Dnes je Hayekova práce stále více relevantní, a to nejen v akademických kruzích, ale i mezi politiky a ekonomickými reformátory, kteří hledají řešení pro současné globální výzvy. Přejme si, aby vyhrával von Hayek

Závěr

Friedrich August von Hayek zanechal nesmazatelnou stopu v historii ekonomického myšlení. Jeho dílo a odkaz pokračují ve formování debat o roli státu, svobodě trhu a individuální svobodě. Při příležitosti výročí jeho narození si připomínáme jeho významný přínos a jeho trvalou inspiraci pro budoucí generace ekonomů, politiků a myslitelů.

Hayekův život a práce inspirují k reflexi nad hodnotami, na kterých jsou postaveny naše společnosti, a připomínají nám význam svobody, konkurence a otevřenosti v ekonomickém myšlení.

Daniel Markvart, MBA, DBA

Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o Hayekových myšlenkách a teoriích, následující díla nabízejí ucelený pohled na jeho práci a vliv:

1. HAYEK, Friedrich A. von, 1999. Soukromé peníze: potřebujeme centrální banku? Praha: Liberální institut. ISBN 80-902701-1-5.

2. HAYEK, Friedrich A. von, 1995. Kontrarevoluce vědy. Přeložil Danica SLOUKOVÁ, přeložil Ján PAVLÍK. Praha: Liberální institut. ISBN 80-85787-87-3.

3. HAYEK, Friedrich A. von, 1991. Právo zákonodárství a svoboda: (nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie). Praha: Academia. ISBN 8020003789.

4. HAYEK, Friedrich A. von, 2006, The constitution of liberty / F.A. Hayek ; introduction by Irwin M. Stelzer. Abingdon : Routledge, xiii, 498 s. brož. (Routledge classics) ISBN 0-415-40424-X; 978-0-415-40424-2.

5. HAYEK, Friedrich A. von, 1995. Osudná domýšlivost: omyly socialismu. Praha: Sociologické nakladatelství. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 8085850052.

6. HAYEK, Friedrich A. von, 1991. Cesta k nevolnictví. Praha: Občanský institut.. ISBN 80-900190-0-5.

7. HAYEK, Friedrich A. von, WENAR, Leif a Stephen KRESGE, ed., 2002. Autobiografické rozhovory. Přeložil Veronika MACHOVÁ. Brno: Barrister & Principal. ISBN 80-86598-16-0.

8. HAYEK, Friedrich. A. von, 1952. The Sensory Order. London and Chicago. HAYEK, Friedrich August von, 2019. Individualismus a ekonomický řád.

Použitá literatura

9. KLAUS, Václav, 2015. Velcí ekonomové jsou mou inspirací. Praha: Institut Václava Klause. Publikace (Institut Václava Klause). ISBN 978-80-7542-005-3.

10. MARKVART, Daniel a Jaromír TICHÝ. Diagnostika vlivu asymetrie informací v prostředí pojistného trhu na rozhodování aktérů procesu vnímání, hodnocení a řízení podnikových rizik. In: Mezinárodní Masarykova konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky 2021. © Copyright 2021 SCIEMCEE. MAGNANIMITAS. Hradec Králové, Czech Republic. roč. XII. 20.12.2021 - 22.12.2021. pp. xx-xx. ISBN 978-80-87952-33-7.

11. MARKVART Daniel a Jaromír TICHÝ. The influence of information asymmetry on the decision-making of actors in the environment of the insurance market. IN. MEZINÁRODNÍ MASARYKOVA KONFERENCE PRO DOKTORANDY A MLADÉ VĚDECKÉ PRACOVNÍKY 2023. © COPYRIGHT 2023 SCIEMCEE. MAGNANIMITAS. HRADEC KRÁLOVÉ, CZECH REPUBLIC. ROČ. XIV. 18. – 20. 12. 2023. pp. 348-358. 10 p. ISBN 978-80-87952-39-9.

12. PAVLÍK, Ján, 2004. F.A. Hayek a teorie spontánního řádu. Praha: Professional Publishing. ISBN 80-86419-57-6.v

13. PAVLÍK, Ján, 2010. Spontánní geneze jazyka. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-86946-98-6.

14. TICHÝ, Jaromír a Daniel MARKVART. Diagnostics of the influence of information asymmetry on decision-making in the insurance market. In: 17h CER Comparative European Research Conference - International Scientific Conference for Ph.D. Sciemcee Publishing, London, April 25-27, 2022, vol. IX., issue I., pp. 75-81. ISBN 978-1-7399378-1-2.


ZPĚT