Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie (7. místo)

Napsal Daniel Markvart dne 25. listopad 2023.

Dotazovaní vyhodnotili toto riziko, které se umístilo na 7. místě (3. skupina), jako méně závažné. Následky tohoto rizika v případě realizace považují sice za fatální, ale realizaci, která by měla dlouhodobé následky nepředpokládají (říjen 2021). Většina dotazovaných považovala v té době riziko za zbytkové, nepředpokládala, že doktrína EGD, projekty FIT for 55 apod. mohou znamenat významné riziko, které ohrožuje jejich existenci. Uvědomovali si rizika spojená s krátkodobým přerušením dodávky některých komodit v souvislosti s pandemií covid-19 a kvůli nestabilnímu politickému prostředí v zemích, které představují klíčové dodavatele těchto komodit, nedokázaly si však představit významnou destabilizaci dodavatelských vztahů.

Komentář: Ekologické aktivity vnímají pozitivně nebo neutrálně, dodávají však, že jakékoli změny by neměly významně a překotně narušit ekonomickou činnost a mít fatální dopady na kvalitu života lidí.

Aktéři sice rozumějí argumentům, že jedním z nástrojů, jak předejít realizaci rizik spojených s válečným konfliktem, udržet nebo obnovit mír, bezpečnost, předejít teroristickým útokům nebo nedodržování lidských práv, jsou sankce a s nimi související protiopatření.

Výsledkem by mělo být dosažení cíle v krátkém čase. To je základní teze. Je obtížné vyhodnotit jejich účinnost, dopady na obě strany. Měřit přesně účinnost sankcí lze jen obtížně, faktem zůstává, že s rostoucí obavou z přerušení dodávek surovin, narušením kritické infrastruktury, blackoutů, klesá podpora politických reprezentací a s tím související podpora sankcí.

Pozice České republiky

Česká republika je od roku 2004 členem EU a od roku 1998 členem NATO. V současné době je spolutvůrcem sankcí, které byly na RF uvaleny. Musí být připravena však nést následky, které sankce způsobí. ČR je exportně orientovanou ekonomikou, vývoz do zemí EU představuje cca 83 % (2019). Export do RF představuje 1,9 % (pouze přímý). Importu z RF do ČR dominuje plyn a ropa. V roce 2021 v hodnotě bezmála 100 mld. CZK. Jak ukazují analyzovaná data, především na ruském plynu je ČR z 98 % závislá.

Vycházíme-li z oficiálního dokumentu, že strategické zájmy ČR mj. jsou (byly): zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti ČR a adekvátní úrovně strategických rezerv.

Evropská bezpečnostní strategie:

• reakce na hrozby, představující schopnost Unie reagovat na nové hrozby ještě dříve, než dojde ke krizi, (Štěpánek, 2022)

dojdeme k závěru, že rizika byla popsána, nikoliv eliminována. K diverzifikaci rizika přerušení dodávek plynu a ropy z Ruska od roku 1993 nedošlo, přestože některé události již po roce 1993 měly vlády vést k řešením, jak se na toto připravit.

• 2006 - došlo k první vážnější krizi - RF zastavila dodávky plynu na Ukrajinu
• 2009 - Gazprom se na konci roku 2008 nedohodl s Naftogazem
• 2012 - Objevení tří velkých polí plynu v oblasti Krymu, Donbasu a západní UA
• 2012/13 - Podepsání smlouvy se společností Shell na těžbě a dodávání plynu do EU. Těžba měla začít za 5-7 let od podpisu - ohrožení příjmu RF do státního rozpočtu
• 2014 - anexe Krymu
• 2021 - zpráva amerických tajných služeb

Ani projev Von der Layen, který přednesla 15. září 2021 (zásadní body) o stavu unie s realizací tohoto rizika nepočítala. Zde jsou základní body:

• pokračování vakcinace v EU i ve světě
• odstranění nedostatků ve financování klimatických opatření
• vedoucí role v digitální transformaci
• pracovní podmínky, zdravotní péče
• příležitosti pro mladé lidi
• posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany
• ochranu evropských hodnot a svobod a ochranu právního státu (Vicenová, 2021, s. 25)

Jak již bylo uvedeno „ EU zvažuje nákup ruského plynu bez porušení protiruských sankcí,“ píše agentura Bloomberg (2022) Pokud by EU sankce schválila a realizovala – zároveň neporušovala ani nijak neobcházela, případně nepřišlo embargo ze strany RF mohlo by dojít podle ČNB (2022) k následujícím možným scénářům scénářům:

• „zastavení dodávek zejména zemního plynu by v evropských ekonomikách působilo ve stagflací
• obrovské ekonomické ztráty i mnohým zemím Evropské unie, které jsou na dovozu těchto komodit velmi závislé
• některé „nedůležité výroby by se musely zastavit, nebo silně omezit provoz náhlé zastavení dodávek plynu a ropy z Ruské federace by vyvolalo (vedle všeobecného nárůstu nejistoty) jak skokový nárůst cen zemního plynu a dalších surovin na komoditních trzích, tak i simultánní oslabení měnových kurzů postižených zem
• aplikace regulačních stupňů na odběr zemního plynu
• zastavení dodávek zemního plynu z Ruska a nemožnost využití jiných alternativ by vedl k omezování výroby, přičemž pro některé průmyslové podniky by to mohlo být i likvidační
• nárůst svrchovaného rizika a výprodeje vládních dluhopisů zejména u nečlenských zemí eurozóny by vedly k nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb a potažmo zvýšení nákladů na obsluhu dluhu
• odhady negativních dopadů do HDP jednotlivých zemí se pohybují v rozmezí od -1 % až do -6 % (v případě Německa
• rovněž by došlo k výraznému oslabení kurzu eura vůči americkému dolaru v průměru o 5 %
• zastavení dodávek energetických komodit z Ruska by se rovněž projevilo v prudkém nárůstu ceny ropy Brent až o 65 % , přičemž cena zemního plynu by se oproti základnímu scénáři zvýšila o 130 %“. (ČNB, 2022)

Závěr a doporučení: Jedná se o obtížně pojistitelné riziko případného přerušení provozu. Subjekty mají omezené možnosti riziko predikovat, v mnoha případech nedisponují nástroji, jak toto riziko eliminovat.

Daniel Markvart, MBA, DBA

Použitá literatura

Tagy: Blog sinne