Přerušení ekonomické činnosti jako riziko

Publikováno dne 13. srpen 2023.

Brometr rizik (2022) ukázal, že riziko přerušení provozu je vnímáno jako riziko, které představuje dnes, ale i historicky pro společnost trvalý problém. V minulosti bylo spjato především s přírodními katastrofami, pandemiemi, válečnými konflikty a riziky spjatými s politickými rozhodnutími nebo s narušením dopravy surovin a zboží.

Narušení jemného pletiva obchodních vztahů mělo často dlouhodobé následky. I v moderní době přesahují následky rizika přerušení provozu možnosti risk managementu a odolnost vůči tomuto riziku představovala v minulosti konkurenční výhodu. Povědomí o tomto riziku vedlo společnost historicky k hledání smysluplných řešení, riziko diverzifikovat a později transferovat na třetí subjekt – pojistit. To vedlo ke zmírnění dopadů.

Dull (2001) se snaží dokázat svou teorii erupce sopky Illopanga v Salvadoru, která je považována za katastrofu, jež měnila historii. V roce 536 n. l. se probudil supervulkán, jeho sopečný popel pokryl rozsáhlou část území dnešního Salvadoru do výše až 3 m a v atmosféře (ve výšce 40 km) se šířil po celé planetě a ovlivnil nejen dočasnou změnu klimatu (odraz až 10 % slunečních paprsků), ale i vývoj společnosti v Byzantské říši. Pullinger (2001) uvádí, že sopečný popel na vzdáleném místě planety způsobil rozsáhlou morovou pandemii. Robert Dull nachází odpovědi. Pod sopečným prachem byly nalezeny důkazy o vyspělé civilizace mayské říše (staré více než 2 000 let) s řadou intelektuálních úspěchů a rozvinutým zemědělstvím. Katastrofu nebylo možné nijak odvrátit, i navzdory snaze zabránit jí prostřednictvím lidské oběti bohům – rituálního prolévání krve. Postiženo bylo více 2 000 km2 země. Oblast opustilo více než 400 000 lidí, o život jich přišlo několik desítek tisíc osob. Robert Pullinger (1999) uvádí, že stavby byly v tehdejší době velmi křehké a neposkytovaly bezpečí před podobnými následky katastrofy. Trvalo nejméně 100 let, než se do oblasti vrátili lidé, z archeologických nálezů není zaznamenána žádná kontinuita. V Konstantinopoli se za císaře Justiniána, podle Dulla (2001), objevuje sopečný popel a je přičítán Božímu znamení. Dočasné snížení teploty v severní Africe probudilo k činnosti bakterie, které způsobují dýmějový mor. Prostřednictvím krys na lodích přepravujících zboží se mor dostává do Evropy, kde do té doby nebyl zaznamenán. Husté osídlení města přispělo k rychlému šíření moru, při kterém zemřelo 100 000 lidí. Do všech dalších míst, kam připlouvají lodě se zbožím, se šíří nákaza. Obnovená sláva Římské říše byla ukončena morovou pandemií – nastal klíčový moment dějin – kolaps tehdejší moderní společnosti (mohlo to být jednou z příčin), Řím se nepodařilo sjednotit a Evropa se propadla do temného věku. Přírodní katastrofa s dalšími následky způsobila mimo jiné přerušení ekonomické činnosti, měla podstatný vliv na vývoj celé tehdejší společnosti.

Masivní srážky, obrovské řeky a velká rozloha území v Číně jsou příčinou častých povodní. Jako zábrannou činnost začala Čína budovat na některých tocích obří přehrady, které mají rizikům záplav zabránit (první přehrady byly budovány 5 000 let před. n. l. – Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína). V roce 2020 kvůli nebezpečí protržení přehrad došlo k eliminaci rizika na řece Ču v provincii An-chuej, a to dokonce jejich odstřely a snížením hladiny (první odstřely byly realizovány v roce 1998). Na veletoku Jang-c’-ťiang, obří přehradní nádrži Tři soutěsky, která se také nebezpečně zaplnila, byly tři protipovodňové odtokové brány kvůli nebezpečně vysoké hladině také odtřeleny (projekt již z roku 1919, dostavěna 2005). Čínská filozofie o harmonii mezi přírodou a civilizací je naplňována stavbami vodních děl již od doby bronzové, kdy vznikaly zavlažovací kanály, které umožnily zemědělskou prosperitu země. V roce 1912 došlo k rozmachu staveb vodních děl v Číně, primárně jako zdroje vody k zavlažování a jako zábranné činnosti proti povodním. Často při stavbách docházelo k masivnímu přesídlení obyvatel. Existence vodních děl s sebou však přináší jiná rizika (protržení, lokální změny životního prostředí, změny koryt řek, zpomalení zemské rotace, eroze hrází, zvláštní povodně – ničivější než přirozené), viz např. WCD (2010). Povodně způsobují po celém světě rozsáhlé škody na životech, zdraví a majetku (viz povodně v Číně, 1931, nebo na Žluté řece, 1987). Zábranná činnost v podobě přehrad, ochranných hrází apod. nebyla v historii vždy zcela účinná. Na těchto dvou uvedených katastrofách je patrné, že následkem povodní dochází ke škodám následným (pandemie, hladomor) a k přerušení ekonomické činnosti z toho plynoucí.

K zcela přirozeným jevům přírody patří i erupční činnost, poryvy větru, změny teplot. Zabránit těmto jevům z podstaty věci nelze a je komplikované předvídat jejich možný rozsah a následky. Vědecké poznatky a vývoj techniky umožňují částečně se na případné realizace rizika připravit. Všechny výše uvedené katastrofy, které primárně nezpůsobil člověk, mají společného jmenovatele − je to jednak nárůst počtu obyvatel na planetě, který se v 21. století téměř zčtyřnásobil, a jednak s tím související ekonomická činnost.

Jedním z možných vysvětlení následků katastrof je, že lidstvo ve své historii hledalo pro život pohodlné oblasti, např. v blízkosti moře (rybolov, námořní doprava, obchod), v úrodných oblastech poblíž řek (zdroj vody, doprava) nebo ve vulkanických oblastech (úrodná půda) nebo jiných místech s dostatkem zvěře. Taková místa vyžadují vynaložení méně energie pro získaní obživy, ale představují celou paletu rizik. J. J. Rousseau tento jev vysvětluje následovně: „Lidé tvoří stát a ten živí lidi, přiměřený poměr je, aby území stačilo k obživě svých obyvatel a aby bylo tolik obyvatel, kolik jich může země uživit.“ (Rousseau, 1949, s. 59) Pokud dojde k nepoměru, nastane jedna z příčin válek, kdy se jedna ze stran snaží doplnit zásoby na úkor druhé. Život v hornatých oblastech je náročný, klimatické podmínky jsou horší a náklady s dopravou zboží jsou vyšší, na rozdíl od pohodlných pláži a břehů řek představuje však menší rizika.

Řada událostí souvisí kromě hustoty osídlení některých oblastí také historicky s urbanizací. S dělbou práce se pozornost přesouvala do měst, ve kterých vznikaly manufaktury a později továrny. Města bylo nutné zásobovat potravinami, ale původní zemědělská půda byla zastavěna s tím, jak se města rozšiřovala. Obyvatelé se ze zemědělských oblastí přesouvali do měst, kde byl život relativně snadnější s vidinou většího výdělku a pohodlí. Vznikají zóny se špatnými životními podmínkami, ty se však postupně vylepšují (např. (Burgess 1925).

Graf 18: Počet celosvětově zaznamenaných přírodních katastrof v daném roce (přírodní katastrofy abiotické včetně lesních požárů v období 1900–2022

Zdroj: Our World in Data, 2022. Počet zaznamenaných přírodních katastrof, 1900 až 2022. [on-line] Our World In Data, 2022 [2022-12-22]. Dostupné z: https://ourworldindata.org/grapher/number-of-natural-disaster-events.

Vznikly nové zákony, opatření, byla zřízena hasičská služba, podobná té dnešní. Karel II. zásadně změnil vztah k penězům královské pokladny. Změnily se dějiny Londýna.

Graf 19: Celosvětový počet úmrtí v důsledku přírodní katastrofy podle typu

Zdroj: JUKEMA, D. Are natural disasters on thrise? [on-line] Medium, 2022 [2022-12-22]. Dostupné z: https://medium.com/@daniellejukema/are-natural-disasters-on-the-rise-fdc832649240.

Graf 20: Celosvětový počet úmrtí v důsledku přírodní katastrofy podle typu od roku 1900–2018 v USD/rok

Zdroj: Balti, Youssef. (2019). [on-line] © 2008-2022 ResearchGate GmbH [2022-12-22]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/figure/The-global-economic-damage-by-natural-disaster-type-since-1900-Source-EMDAT_fig1_333429637.

Z obrázku je patrné, že trendová křivka od roku 2005 je klesající u katastrof způsobených člověkem, přestože stoupá významně počet obyvatel a s tím související ekonomická činnost. Počet přírodních katastrof od roku 1970 má mírně stoupající tendenci, od roku 2017 je patrný mírný pokles.

Graf 22: Počet katastrof od roku 1970 do 2020, způsobené člověkem a katastrofy přírodní

Zdroj: Swiss re institute. Sigma explorer, 2022. [on-line] Swiss re institute, 2022 [2022-12-23]. Dostupné z: https://www.sigma-explorer.com/index.html.

Graf 23: Densita (nárůst) na hlavu v USD 1980–2020 (celý svět)

Zdroj: Swiss re institute. Sigma explorer, 2021. [on-line] Swiss re institute, 2022 [2022-12-23]. Dostupné z: https://www.sigma-explorer.com/index.html.

Pandemie

Dalším typem katastrofy, který byl v historii zaznamenán, jsou pandemie, katastrofy přírodní biotické, které nemusejí být primárně způsobeny člověkem. K šířením nemocí došlo pravděpodobně v důsledku domestikace rostlin, které byly schopny uživit větší počet osob na jednom místě, lovci a sběrači totiž do té doby nežili pohromadě, těsně u sebe. Později s rozvojem zemědělství došlo k zdomácnění zvířat, ovšem tato domácí zvířata tvořila bohatou zásobárnu infekcí. Existuje řada příkladů pandemií různého druhu, např. břišní tyfus v Athénách v roce 430 př. n. l, chřipka na Sicílii 221 př. n. l., zmiňovaný dýmějový mor v 540–750 n. l., Febris Italica v 9. stol. n. l., černá smrt, konec indiánské populace po roce 1493 v Antilách, 1347–1353, pandemie v roce 1557 v Anglii, cholera, 1816–1923, ruská chřipka v roce 1892, španělská chřipka 1917–1927 (Spinely, 2017) nebo asijská chřipka 1957–1958, hongkongská chřipka, 1968–1969. (Appenzeller, 2005) Příčinou šíření byly často hygienické podmínky, omezené možnosti léčení a úroveň poznání lékařské vědy obecně. Pandemie měly často katastrofální následky co do počtu a obětí a také omezily nebo přerušily ekonomickou činnost. Obdobně jako u jiných katastrof se lidstvo v počátku domnívalo, že jde o boží hněv.

Historické zkušenosti z průběhu španělské chřipky, jejich nerespektování v průběhu pandemie covid-19 komentuje Doležalová v přednáškách o ekonomické historii pandemií. „Katastrofy a pandemie znamenaly pro lidstvo vždycky vybočení z kolejí řádu věcí.“ (Doležalová, 2022) Zdá se, že politické reprezentace se historickými poznatky z minulých pandemií neponaučily. Jak bylo osvětleno, podobně jako španělská chřipka, má i pandemie covid-19 řadu dílčích řešení, jak toto riziko eliminovat, s rozdílnými výsledky. Spineley (2017) upozorňuje na hygienické podmínky (zákaz plivání) v dnešním kontrastu s akcentováním hygieny rukou, hon na pacienta nula, sčítání mrtvých, izolace, karantény ( quarantena z 15. století – čtyřicet dní pro lodě, které připluly z Levanty). V počátku minulého století každý stát nebo společenství lidí přistupovaly k pandemii odlišně – zpravidla opatření byla vynucována shora. Ve Franci byla uzavřena divadla, kina, kostely, tržnice. Korea zakázala náboženská shromáždění, nařízena byla dezinfekce jako reakce na dýmějový mor v Puné. (Chardavankar, 1992), došlo ke vzpíraní se očkování v Africe, protestu katolického kněze v New Orleans proti zavírání kostelů v kontrastu s otevřenými obchody, ke Copelndovu racionálnímu počínání v New Yorku (Aimone, 2010) apod. Výsledky byly, podobně jako při současné pandemii rozdílné, závisející především na míře vnímání rizika, lokálních specifických podmínkách a ochotě přerušit ekonomickou činnost.

Graf 24: Vývoj indexovaného HDP a historické údaje o vývoji HDP, které pokrývají i období takzvané velké deprese

Zdroj: Yardeni.com, research.stlouisfed.org. Koronavirus není nová španělská chřipka a Amerika nezažívá druhou velkou depresi – Investiční web. Zpravodajský portál pro investory Investiční web [on-line]. Copyright ©2022 Investičníweb.cz [cit. 28.12.2022]. Dostupné z: https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/koronavirus-neni-nova-spanelska-chripka-amerika-nezaziva-druhou-velkou.

V různých fázích pandemie k nim přistupovaly vlády odlišně v obavách, že bez určitého stupně izolace se zdravotní systémy zhroutí. Z karantén, uzavírání provozoven a výrobních podniků plynula další ekonomická a sociální rizika a bylo třeba zvážit náklady na ně, protože všechny externality mají dvě strany. (Coase, 1998) Zdá se, že dobrovolnost nefungovala dostatečně ani v malých komunitách, jak vysvětlovala Ostrom. Část společnosti se však domnívá, že nás před námi samotnými dokáže ochránit jen paternalistická vláda, která aplikuje drastická opatření. Část ekonomiky se však uzavřela i před sériemi státních zásahů, obavy části obyvatelstva a reputační riziko firem byla pro řadu aktérů dostatečnou motivací s ochotou nést takové náklady. Aktéři přehodnotili své vnímání rizika. Politická rozhodnutí, opírající se často o protichůdné argumenty vědců, o lockdownech přinesla kompromisní řešení a nevyhnutelné náklady, bez analýz jejich přínosů. Stejně jako při pandemii španělské chřipky docházelo k negacím zábranných prostředků, například očkování, které prokazatelně snížilo pravděpodobnost rizika těžkého průběhu onemocnění a smrti. Historické zkušenosti nám ukazují, že věda v oblasti medicíny zcela jistě pokročila a že právě díky očkování společnost dokázala čelit negativním důsledkům různých onemocnění, a především minimalizovat riziko smrti. Již dr. Jenner zjistil v roce 1798, že očkování virem kravských neštovic může člověka ochránit před nákazou pravými neštovicemi, a vytvořil tak vakcínu proti neštovicím. (Plotkin, 2014) Na rozdíl od jiných pandemií jsou však náklady na současnou pandemii obrovské a dopad na HDP, mortalitu, morbiditu a duševní zdraví přesáhnou jen v USA 16 bil. USD. (Cutler, 2022) Lze však jen těžkou posoudit kontrafaktuální scénář, protože již v úvodu panovala velká nejistota stran šíření viru, jak smrtelné onemocnění to je a při jakých aktivitách je člověk riziku vystaven. Společnost tím získala čas, přestože řada opatření měla mizivé přínosy pro veřejné zdraví a ekonomiku. Tuto celospolečenskou problematiku pojmenoval Hayek (1945) jako problém využití znalostí, nebylo dostatečné množství informací, preferencí aktérů, aby v daném čase bylo možno vypočítat optimální způsob řešení.

V budoucnosti obsáhlé práce na téma pandemie covid- 19 ukážou a prokážou, jaké výsledky přinesly přístupy jednotlivých zemí nebo regionů s odlišným přístupem. Následující obrázky neprokazují žádné významné rozdíly u zemí s odlišným přístupem k pandemii.

Graf 251: Změna (pokles) HDP na obyvatele v počátku pandemie covid-19 ve vybraných zemích do roku 2020 (v USD)

Zdroj: Our World in data (2022) GDP per capita - Our World in Data. Our World in Data [on-line]. Dostupné z: https://ourworldindata.org/grapher/gdp-per-capita-worldbank?tab=chart&stackMode=relative&time=2018.

Graf 261: Vztah počtu naočkovaných a počtu úmrtí následkem pandemie covid-19 ve vybraných zemích

Zdroj: Our World in data (2022) Coronavirus Pandemic (COVID-19) - Our World in Data. Our World in Data [on-line]. Dostupné z: https://ourworldindata.org/coronavirus#explore-the-global-situation.

Epidemiologické modely formovaly opatření a z toho plynoucí nejistotu, kdy vlády podhodnotily to, jak se bude měnit chování lidí. Vlády kompenzovaly přerušení ekonomické činnosti štědrými fiskálními balíčky pomoci de facto plošně. Celá série ekonomických opatření – ochrana platební neschopnosti, ochrana pracovních míst, zamezení aktivit ve stínové ekonomice a jiné experimenty byly v kontrastu s neplánovanou tržní ekonomikou, kde aktéři hledali nové způsoby, jak dělat věci jinak.

Graf 27: Vývoj průmyslové produkce a obchodu v období od finanční krize v roce 2008 do období pandemie covid-19

Zdroj: OECD calculations based on CPB World Trade Monitor., 2022, [on-line].

„Studenty vedu k tomu, aby přemýšleli, jaký dopad pandemie měly, jestli vyvolaly nějaké procesy, jaké fenomény ovlivnily a jestli se společenské okolnosti pod jejich vlivem začaly měnit.“ (Doležalová, 2022)

Daniel Markvart, MBA

Použitá literatura

Tagy: Blog sinne