Přehled největších katastrof v historii lidstva
Povodně v Číně, 1931, počet obětí 400 000 až 4 000 000, katastrofa abiotická
Jednalo se o opakovaný jev. Pravděpodobnost vzniku byla vysoká. Zábranná činnost v podobě přehrad a hrází na dolním toku se minula účinkem, hráze byly protrženy. Podle dostupných informací se řeka rozvodnila opakovaně, k velké povodni došlo v roce 1887. Jedná se mohutnou řeku Chuang-che, dlouhou 4 800 km, obtížně předvídatelnou.Obsah unášené zeminy je až 60 % s řadou blokád. Příčinou byly po dlouhém období sucha přívalové srážky trvající téměř pět měsíců, zvednutí hladiny toku a vylití ze břehů. Zaplaveno bylo 108 000 km2. Při povodních zahynulo 140 000 lidí, zaplaveno bylo 3,3 mil. ha země. Dlouhé období sucha a následné povodně způsobily hladomor a epidemie plynoucí z úhynu dobytka. Sekundární škody byly antropogenní, agrogenní a biotické. Konečný počet obětí se blíží 4 mil. lidí. (McNab, 2010). Hegar (2017) uvádí, že se řeka v minulém tisíciletí vylila ze břehů 1593krát a způsobila povodně, uvádí, že kolem břehů byly jako zábranná činnost postaveny náspy, které musely být kvůli sedimentu navyšovány. Na řece Jang-c’-ťiang byla postavena přehrada Tři soutěsky jako zábrana dalším katastrofám s možností výroby elektrické energie. Jako reakce na opakované povodně také dochází při zvýšené hladině k odklonu některých řek do méně osídlených aglomerací. (Gore, 2012)
Povodně na Žluté řece (Chuang-che), 1887, počet obětí 900 000 až 2 000 000, katastrofa abiotická
Proces, při kterém došlo ke katastrofální povodni na Žluté řece, je vázán jak na množství bahna, tak na výšku hrází. Po většinu své historie nebyla Žlutá řeka prohlubována, takže vždy docházelo k pomalému nárůstu hladiny řeky ve srovnání s okolní pevninou. Kinetická energie vody, která opouštěla řeku, umožnila odplavit velké úseky vybudovaných hrází. Jako preventivní opatření – zábrannou činnost − proti povodním museli lidé sledovat počasí a stav vody v řece. Jakmile by hladina vody byla příliš vysoká, měla na místo přispěchat armáda lidí a zvýšit hladinu hrází. Ne vždy se podařilo určit správný okamžik, kdy tak učinit nebo včas dostat lidi na místo, aby mohli tyto nápravné práce provést. V roce 1887 byly srážky vydatné a došlo nečekaně k velkému propadu hrází a voda se začala rozlévat po celé zemi na obou stranách. Organizace a prostředky na záchranné práce byly velmi malé. V roce 1889 byly hráze definitivně opraveny. V té době se ke všem potížím, které způsobila povodeň a hladomor, přidaly ještě šířící se nemoci (přírodní biotická škoda následná). Zahynulo 900 000 lidí a více než 2 mil. zůstalo bez domova. (Hegar, 2017)Zemětřesení v provincii Šen-si, 1556, 830 000 obětí, katastrofa abiotická
Kataklyzmatické zemětřesení o síle 8 stupňů Richterovy škály se v oblasti severní Číny pravidelně opakovalo. V roce 1556 bylo postiženo téměř 1 300 km2. Zasaženo bylo 97 okresů v různé intenzitě. Problematická byla obydlí vybudovaná ve sprašových stěnách náchylných k erozím, ale s horninou, která se snadno opracovává. Zasaženo bylo 60 % populace. Řeky změnily koryta, vznikly nové vrchy a nová údolí, byly zničeny cesty (následná škoda antropogenní – technogenní). Seismická činnost je v této oblasti běžná dodnes, stejně jako obydlí vyhloubená v hornině. (McNab, 2010)Cyklon Bhola, 1970, 500 000 obětí, katastrofa abiotická
Bangladéš je území, které po celou svou historii čelí následkům extrémního počasí. Tropické cyklony jsou periodické, vyskytují se v jarním období a podílejí se téměř 5 % na všech cyklonech. Jedná se o rovinatou oblast, otevřenou Bengálskému zálivu s velkým množstvím masivních vodních toků. V roce 1970 dosáhl cyklon rychlosti 200 km/hod. a byl provázen přívalovými dešti. Cyklon z moře hnal vlnu o výšce 7 m. Škody na majetku byly obrovské, zemřelo 500 tisíc lidí, v souvislosti s následnými škodami, jako je úhyn dobytka, zničení úrody a epidemie (škoda přírodní biotická a antropogenní agrogenní), zemřel téměř stejný počet obyvatel. (McNab, 2010) India Meteorological Department je vládní organizace odpovědná za předpovědi cyklonů. V tomto případě nebyla schopna rozsah odhadnout i navzdory existenci již poměrně sofistikovaných družicových i pozemních systémů, pracujících sice s modely a chybami a rozptylem (podle objemu dat) dráhy a rychlosti cyklonu, nicméně schopných rozsah cyklonu identifikovat v periodách 72, 36, 25 a 6 hodin. (McGregor, 1998)Zemětřesení na Haiti, 2010, 316 000 obětí, katastrofa abiotická
Uličný (2021) z Geofyzikálního ústavu AV ČR uvádí, že „Haiti je součástí tzv. antilského oblouku, spjatého s rozhraním dvou litosférických desek, severoamerické a karibské. Oceánská litosféra severoamerické desky se podsouvá pod karibskou ve výrazně šikmém úhlu vůči průběhu deskového rozhraní, které na povrchu vyznačuje např. portorický příkop. Důsledkem šikmého podsouvání je komplikovaný systém zlomů, který oblastí proniká. Aktuální zemětřesení proběhlo na zlomu Enriquillo, na kterém se odehrály také otřesy v roce 2010. Toto zlomové pásmo lze sledovat od Jamajky po Haiti a obě silná zemětřesení odpovídala transpresnímu charakteru napětí, vyplývajícímu z kombinace stlačení a šikmého vzájemného pohybu bloků oddělených zlomem.“ Četné otřesy v malé hloubce ložiska 10 km o síle M = 7, komplikované tropickou bouří Grace a následnými zemětřeseními, způsobilo v hustě obydlené oblasti rozsáhlé škody. IADB (2021) odhadla rozsah škod na 260 mld. Kč, a i navzdory rozsáhlé humanitární pomoci bylo deset let po katastrofě bohatství lidí o 30 % nižší než před katastrofou. Zdravotnictví, které nebylo v ideální kondici ani před událostí, je v kontextu ekonomické krize i v roce 2022 na pokraji kolapsu, bez ohledu na rozsáhlou pomoc mezinárodních organizací (následné škody antropogenní, sociogenní interní).Cyklon v Indii, 1839, 300 000 obětí, katastrofa abiotická
Při tzv. coringském cyklonu zahynulo více než 300 000 lidí. Ničivý cyklon přinesl bouřkovou vlnu o výšce 12 m, zničil přístav a cca 20 000 plavidel. Cyklon si již v roce 1789 vyžádal asi 20 000 mrtvých. Přestože bylo přístavní město zničeno, bylo stále schopné fungovat. Carina nebyla nikdy zcela obnovena a dnes zůstává prostou vesnicí. Bouře v Bengálském zálivu mají na svědomí sedm z deseti nejsmrtelnějších hurikánů, tajfunů a cyklonů v zaznamenané historii. (Rahman, 2009) Jedná se o jev cyklický, který se v oblasti objevuje pravidelně v různé intenzitě.Cyklon v Calcuttě, 1737, 300 000 obětí, katastrofa abiotická
Sensarama (2009) o této katastrofě uvádí, že v literatuře o tropických cyklonech (např. Tannehill 1945; Nalivkin 1969), které v roce 1737 zasáhly jižní Bengálsko v ústí řeky Che Gang, se uvádí jako nejstarší známý vražedný cyklon, jedna z nejhorších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Mimo jiné uvádí, že údaje o tomto cyklonu se značně rozcházejí, jsou často nadhodnoceny (např. Blanford 1876, Plddlngtoa 1848).Zemětřesení v Haiyuanu, 1920, 273 000 obětí, katastrofa abiotická
Zemětřesení v Haiyuanu v Číně v roce 1920, které mělo sílu asi 8,5 stupně Richterovy škály (M = 8,5). Problematický byl sesuv půdy – druhotný faktor –, následnou škodou došlo až k 32 000 úmrtí. Zaznamenáno bylo 7151 jednotlivých koseismických sesuvů. Mapa sesuvů souvisejících se zemětřesením od Xu et al. (2020) zahrnuje řadu shluků sesuvů a dalších zemětřesení, která mohla tuto katastrofu zapříčinit. Odhady obětí dosahují podle autorů 200 000 a více osob a jsou pravděpodobně nadhodnocené.Zemětřesení v Byzantské říši, 526 n. l., 250 000–300 000 obětí, katastrofa abiotická
Jednalo se o opakovaný jev – zemětřesení (pravděpodobně 7 stupňů Richterovy škály). Podle Needhama (1985) docházelo k měření seismické činnosti od roku 132 v Číně, popsáno v roce 1773, zařízení mělo varovat před zemětřesením. Seismická činnost byla zaznamenána již v roce 115, 134 a 458 n. l. V roce 458 jako sekundární škoda vypukl požár velkého rozsahu. (McNab, 2010) Pravděpodobnost vzniku byla vysoká. K zábranné činnosti nedocházelo. Během jediné vteřiny přišlo o život 13 750 lidí. Sanace škod v Antiochii probíhala, dostupné jsou informace o investicích a ozdravném procesu, kdy budovy byly znovu postaveny. Císař Justin I. zaslal 900 kg zlata na obnovu. Na stejném místě došlo k dalším zemětřesením v roce 528 a 588 s velkými škodami na majetku a životech. Mohutná zemětřesení se objevují dodnes. (Novák, 1991) Opakovaně bylo město budováno na stejném místě, kde docházelo k zemětřesení.Zemětřesení v Tchang-šanu, 1976, 240 000 až 655 000 obětí, katastrofa abiotická
Zemětřesení v průmyslovém a hustě osídleném městě Tchang-šanu s hloubkou ohniska 15 kilometrů, M = 7,8 s epcientrální intenzitou XI (nová čínská stupnice seismické intenzity), způsobilo vážné škody – město bylo de facto srovnáno se zemí (85 % budov – škoda 10 mld. jüanů) a ztráty na životech podle oficiálních zpráv dosahují počtu 240 000 osob. Podle USGS (1979) však oběti dosáhly počtu až 700 000, počty se diametrálně liší. Zpráva uvádí, že k varování prakticky nedošlo, přestože již měsíc před katastrofou byla zaznamenána zvýšená seismologická data. Situaci komplikoval počátek v nočních hodinách (3.42). Otřesy způsobily škody i ve 140 km vzdálených městech.Erupce sopky Vesuv, 79 n. l., 2 000 obětí, zničené Pompeje, katastrofa abiotická
Vulkanická půda vytváří optimální podmínky pro zemědělství. Explozi Vesuvu předcházely otřesy půdy, první fáze erupce je provázena, jak popisuje (McNab, 2010), explozí, při níž se vytvořil a oblak sopečného prachu a kamenů, který okruh 10 km pokryl vrstvou silnou 2−4 m a zničil domy a vše, co mu stálo v cestě. Zachránit se podařilo pouze 10 % obyvatel. Následoval pyroklastický proud tekuté lávy o teplotě 398 C, šířící se 100 km rychlostí, který definitivně zničil Pompeje. Celková vrstva zatvrdlého sopečného popelu činila 20 m. Až do současnosti k erupci Vesuvu došlo s různou intenzitou ještě 500krát a sopka je dodnes velkým ohrožením pro město Neapol s více než 1 mil. obyvatel. Je také známo, že díky přítomnosti sopečného popelu se v okolí Vesuvu nachází úrodná půda, která vždy zabezpečovala živobytí pro tamější obyvatele.Požár Říma, 64 n. l., zničeny byly dvě třetiny Říma, pravděpodobně antropogenní technogenní, zaviněná člověkem (úmyslně)
Požár byl založen na trzích na Cirku Maximu – sportovním stadionu s kapacitou 250 tis. diváků. V suchém letním počasí se požár šířil celým městem, podstatnou roli hrály přeplněné dřevěné budovy. Požár trval devět dní (po šesti dnech byl částečně uhašen, ale opět se rozhořel). (McNab, 2010) Spekuluje se o úmyslném založení Nerem, který plánoval výstavbu nových komplexů podle Tacita, nebo křesťanskou sektou, šířící před požárem letáky o konci světa. (Frolíková, 1992)Požár Londýna, 1666, zničeno bylo 150 ha města, pravděpodobně antropogenní technogenní, nedbalost/náhoda
Hustě osídlené město s hrázděnými domy s navazujícími horními patry v těsných uličkách představovalo vzhledem převládajícím stavbám ze dřeva velké požární riziko. V pekařství v ulici Pudding Line propukl požár, který se následkem silného větru rychle šířil. Druhý den se změnila síla větru a díky protipožárním opatřením (pomocí zápalného prachu byly domy vyhozeny do povětří) oheň dohořel. Spekuluje se o zavinění cizinců, neexistují však důkazy. Zničeno bylo 13 000 domů a několik tisíc lidí přišlo o život. (Hanson, 2002) Neočekávaným přínosem bylo vyhubení velké části krys, což redukovalo šíření moru. Velký mor londýnský probíhal v letech 1665–1666. Jako důsledek požáru vypukl v Londýně hladomor (zemřelo 70–100 lidí). „Po požáru byl Londýn rekonstruován, byly vybudovány širší ulice a přístaviště na Temži, byla snížena hustota obydlí, byly položeny základy kanalizace a také stavební materiál už nebylo jen dřevo, ale především kámen.“ (Melichárek, 2011, s. 2) Katastrofě podobného rozsahu předcházela událost přírodní biotická, požár (jeho sekundární jev) pomohl vyřešit mor, který se v Londýně šířil.Trafalgar, 1789, 3 712 mrtvých, více než 4 000 raněných, antropogenní technogenní
Server valka.cz (2005) popisuje bitvu následovně: 14. července 1789 začala útokem na vězení v Bastile Velká francouzská revoluce. Napoleon vydal rozkaz, aby spojená francouzsko-španělská flotila vplula do Středozemního moře a podpořila jeho tažení proti habsburské monarchii. Flotile velel viceadmirál lord Horatio Nelson. Tradiční strategie vedení námořní bitvy té doby předpokládala sestavení válečných lodí do dlouhých řad (proto tzv. řadové lodě). Při útoku tak proti sobě stály vždy dvě rovnoběžné řady lodí. Každá loď měla ideálně svého jednoho protivníka a bitva probíhala tak, že lodě na sebe vzájemně pálily jednu dělovou salvu za druhou. Nelson se rozhodl tuto starou tradici porušit. Jeho odvážný plán s důrazem na vymanévrování nepřítele nebyl úplnou novinkou, v několika případech už byl s různým výsledkem proveden, ale přece jen znamenal riziko. Tato, jak se ukázalo, úspěšná taktika však měla na dlouhou dobu změnit způsob námořního boje. Britské válečné loďstvo, vedené viceadmirálem Horatiem Nelsonem, v ní porazilo spojené francouzsko-španělské válečné loďstvo. Nelson sám byl sice ke konci bitvy zabit, ale Velká Británie tímto vítězstvím v poslední velké námořní bitvě plachetnic v historii potvrdila svou námořní převahu a stala se na další více než jedno století nejsilnější námořní velmocí světa. (Nigel, 2007)
Lloyd’s prosperovala během napoleonských válek – pojistné na námořní pojištění bylo vysoké, riziko však také. Lloyd’s vzniká jako reakce na velký počet obětí události, jednalo se o vlastenecký fond (Lloyd’s Patriotic Fund), který existuje dodnes. Zaměřuje se na zlepšení přechodu do civilního života pro veterány a jejich rodiny, kteří potřebují největší pomoc. Je nejstarší vojenskou charitativní organizací svého druhu. (Brown, 2022)
Potopení Titaniku, 1912, zemřelo více než 1 600 cestujících, antropogenní technogenní
Moderní, vnímané jako dokonalé a nepotopitelné plavidlo Titanic se potopilo po srážce s ledovcem. Příčinou byla tedy nahodilá událost, střet s kusem ledovce, následky kvůli zanedbané prevenci a nedostačenému počtu záchranných prostředků (podle staré námořní legislativy z roku 1894), plynoucímu z podcenění rizika, katastrofální. Na vznik události měla vliv i nezkušenost posádky s plavidlem podobné velikosti spojená s podceněním rizika. Veřejností bylo plavidlo vnímáno jako zcela bezpečné. J. Bruce Ismayovi z IMM se nakonec podařilo uzavřít s vedením britské pojišťovny Lloyd’s of London pojistku, žádný jiný pojistitel toto riziko neakceptoval. Při ohledání (rizikové prohlídce) bylo ostatními pojistiteli zjištěno, že na stavbu plavidla byl použit nekvalitní materiál a nedisponuje dostatečným množstvím záchranných člunů (čtrnáct bylo dřevěných) a jiného technického vybavení. (Markvart, 2020) Objevují se i spekulace, např. J. Berwid-Buquoya (Biegun, 2022), že se jednalo o promyšlený pojišťovací podvod, řešící problematickou investici J. P. Morgana. Potopení plavidla následně vyvolalo značné a zásadní změny v bezpečnosti lodní dopravy.
Havárie jaderné elektrárny Černobyl, 1986, včetně následků se odhaduje 2 500 obětí, antropogenní technogenní (průmyslová havárie)
První reaktor v Černobylu byl spuštěn v roce 1977. Chybou nedostatečně proškoleného personálu došlo při zkouškách bezpečnostních systémů k přehřátí reaktoru a přetlaků páry. Jednalo se jednoznačně o událost způsobenou člověkem. Perforací víka reaktoru došlo k úniku radioaktivních částic, které se následně šířily po Evropě. Personál nebyl vybaven dostatečnými ochrannými prostředky. V roce 2002 je v oblasti elektrárny několikanásobně zvýšená radiace, elektrárna je nefunkční a okolí působí jako pustina. (McNab, 2010) Celkový rozsah obětí plynoucí z následků záření se autorovi nepodařilo ověřit. Rizika plynoucí z provozování jaderných elektráren způsobují politický tlak na jejich uzavírání, což může zapříčinit energetické krize v některých oblastech světa.
Teroristický útok Twin Towers, 2001, více než 3 000 lidí, antropogenní sociogenní interní
Stavba budov byla započata v roce 1968, dokončena byla v roce 1985. Konstrukce budov nebyla na podobnou možnost devastace projektována. V roce 1993 byl podniknut první atentát islamistickými teroristy, byla odpálena téměř 700kg nálož. Výbuch způsobil otvor cca 30 m, zabil šest lidí a dalším více než tisíci lidem způsobil zranění. O osm let později, 11. září 2001, zaútočila dvě letadla s plnými nádržemi do věží WTC. Obrovský požár způsobil zhroucení obou věží (vysoká teplota tavila ocelové konstrukce) a zdemoloval nebo narušil budovy v okolí. Primární příčinou byl politický střet mezi dvěma pohledy na uspořádání světa (západní a islamistický). Podcenění útoku zpravodajskými službami a bezpečnostními složkami je zřejmé. Z dnešního pohledu byla nedostatečná i zábranná činnost a prevence. Pohled na podobné riziko se po události výrazně změnil, byla přijata řada nových opatření. Ekonomický dopad teroristických útoků je zřejmý. Jednalo se o největší pojistnou událostí způsobenou člověkem v historii, nároky přesáhly 40 miliard dolarů. Dalším negativním ekonomickým dopadem byly rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, značné ztráty leteckých společností, kolaps cestovního ruchu kvůli strachu cestovat letadlem. V roce 2001 přišlo o práci více než 1 mil. Američanů. V prosinci 2001 dosáhla nezaměstnanost v USA hodnoty 5,8 % (nejvíce za předešlých šest let). (Markvart, 2020) Je zde zřejmé nedostatečné ponaučení z útoků na stejné budovy z roku 1993 a kolaps bezpečnostních složek. Případná preventivní opatření by narušila komfort cestujících, lidé přijímají omezení teprve v okamžiku, má-li realizovaná událost velký rozsah.
Corona Time, 2019, v souvislosti s nákazou zemřelo více než 6,4 mil. lidí, přírodní biotická
Virus SARS – Cov-2, způsobující onemocnění se přenesl na lidského hostitele s vysokou pravděpodobností někde na venkově v Číně a wuhanský trh jeho šíření akceleroval (Bourne, 2022, s. 24) Nakažlivý virus se šířil po ose Čína–Itálie–Evropa–celý svět (z pevninské Číny se do Evropy, především do severní Itálie, vracelo několik desítek tisíc pracovníků nakažených virem). Drtivá většina vlád a občanů nevěnovala těmto riziku velkou pozornost, což mohlo být způsobeno minulými informacemi (historickou zkušeností) o nákazách, jako např. SARS, H1N1, MERS, konečně i FMD. K červenci 2022 podle Johns Hopkins Universty and Medicine (2022) bylo potvrzeno 577 mil. nakažených, v souvislosti s nákazou zemřelo 6,4 mil. lidí. Ekonomické dopady zatím nejsou vyčísleny, odhad poklesu HDP v roce 2022 podle MMF bude činit 2,5 %. Zpřetrhání jemného pletiva ekonomických vztahů, dodavatelských řetězců (restriktivní opatření) způsobilo, v kombinaci s neodpovědnou fiskální politikou (štědré dotace a kompenzace), kvantitativním uvolňováním (od roku 2008) a obecně neodpovědnou měnovou politikou (zejména ECB) spolu s ideologií Green Deal, růst inflace. Ta přesáhla (4. červen 2022) v některých zemích eurozóny i 20 % (USA 9,1 %). K červnu 2022 bylo použito 12,4 mld. dávek vakcín zmírňujících následky nákazy coronavirem, které měly, kromě karantén, monitoringu, ochranných prostředků v podobě různých typů ústenek eliminovat riziko. (Rogier Van Doorn, 2019) (Bourne, 2022) Ani na všechna možná pandemická rizika se nelze připravit. Česká republika měla celkem uskladněno u distributora více než 523 tisíc dávek léku Pandemrix – vakcíny proti H1N1. (MZ, 2010) Vláda ČR (2015) uvádí, že opatření ke snížení dopadů pandemie prasečí chřipky stála státní rozpočet 336 mil. Kč. V ČR zemřelo v souvislosti s tímto onemocněním 102 osob. Očkovat se nechalo 66 000 osob. Na toto riziko byla vláda ČR připravena, nikoli však na riziko covid-19. Například nedostatečná zásoba ochrany dýchacích cest (roušky) byla často předmětem kritiky, stejně jako jejich cena v počátku pandemie. Vzniklá situace ukázala modelový příklad limitů soběstačnosti, nesmyslnost tarifů a kvót. Zastropování cen vedlo k nedostatku, protože podnikatelé nehledali způsoby, jak v daném okamžiku tento vzácný statek vyrobit, a nechtěli riskovat reputační riziko. U prodejců pak docházelo často k price gougingu (nepřiměřené zvyšování ceny). Zcela zásadní roli hraje v pandemii osobní odpovědnost jednotlivce k sobě samému a ostatním. V nárokové společnosti si zdraví lidé rizika nepřipouštějí, spoléhají na vlády. Odnášejí to skutečně zranitelné osoby. Covid-19 prokázal, že zpočátku přirozená omezení se mění v nařízení vlád a lockdowny, jejichž následky jsou kompenzovány rozhozem peněz, čímž se snižuje bohatství celé společnosti.
Havárie Deepwatter Horizon, 2010, obětí se stalo 14 členů posádky, antropogenní technogenní v kombinaci s narušením ekologické rovnováhy
Kvůli podcenění rizika plynoucího z plovoucí vrtné plošiny postavené v roce 2001 firmou BP došlo v roce 2010 následkem exploze k jejímu potopení a následnému zamoření Mexického zálivu ropnou skvrnou − uniklo až 140 mil. litrů ropy. Celkové náklady na sanaci škod způsobené činností člověka převýšily 990 mil. USD. Příčina je jasná: zanedbání bezpečnostních předpisů (systémové). Následkem nedbalosti ropa znečistila pobřeží pěti amerických států. Sankce, tedy přijatá odpovědnost, činily 20 miliard USD. V tomto případě bylo zcela jistě možné riziko predikovat a předejít mu. Historická zkušenost s podobnými událostmi vede ke zlepšení situace při hlubokomořských vrtech. Zpráva guvernéra Floridy Boba Grahama (CNN, 2010) uvádí hlavní rizikové faktory, které se podepsaly na ekologické katastrofě nebývalých rozměrů. Především to byl typ betonu použitý při utěsnění vrtu, špatné posouzení testu těsnosti, který indikoval problémy, a selhání pracovníků při zaznamenání prvních signálů předznamenávajících výbuch. (Bronstein, 2010) K vzniku škody vedly tedy především ekonomické důvody – úsporná opatření a nedodržování bezpečnostních předpisů.
Daniel Markvart, MBA
Použitá literatura
1. BROWN, Bruce Carnegie, 2022. Lloyd's Patriotic Fund. Lloyd's [on-line]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné z: https://www.lloyds.com/about-lloyds/responsible-business/community/patriotic-fund
2. DULL, Robert & Southon, John & Sheets, Payson, 2001. Volcanism, Ecology and Culture: A Reassessment of the Volcán Ilopango TBJ Eruption in the Southern Maya Realm. Latin American Antiquity. 12. 25-44. 10.2307/971755.
3. FROLÍKOVÁ, Alena, 1992. Rané křesťanství očima pohanů: (svědectví řecky a latinsky píšících autorů 1.-2. století. [Jinočany]: H & H. ISBN 80-85467-22-4.
4. GORE, P., 2012. Článek Floods and flood control – Sborník Global resources, Salem press. ISBN neuvedeno.
5. JELÍNEK, Tomáš, 2015. Pojišťovny ve službách hákového kříže: prosazování německých zájmů v protektorátním pojišťovnictví, arizace pojistek a mezinárodní odškodňování. Praha: Karolinum. ISBN 9788024624952.
6. KUKAL, Zdeněk, 1983. Přírodní katastrofy. 2. vyd. Praha: Horizont.
7. MCNAB, Chris, 2010. Největší katastrofy v dějinách lidstva. Praha: Brána. ISBN 978-80-7243-470-1.
8. McGREGOR G. R., Nieuwolt S, 1998. Tropical climatology, Wiley, Chichester, England. ISBN 0-471-96610-X (hardback)
9. ROGIER VAN DOORN, HYU, Hongji, , 2019. Hunter's Tropical Medicine and Emerging Infectious Diseases E-Book. [s.l.]: Elsevier Health Sciences.
10. Situace v Evropě před bitvou u Trafalgaru Koaliční války, 2005. Valka.cz [on-line]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné z: https://www.valka.cz/11215-Bitva-u-Trafa
11. ULIČNÝ, David, 2021. Ničivé zemětřesení na Haiti (magnitudo 7,2). Geofyzikální ústav [on-line]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://www.ig.cas.cz/nicive-zemetreseni-na-haiti-/
ZPĚT