Adam Smith: Odkaz otce moderní ekonomie
17. července 2024 uplynulo 234 let od smrti Adama Smitha, skotského filozofa a ekonoma, jehož myšlenky položily základy moderní ekonomické teorie. Smith, narozený v roce 1723 v Kirkcaldy, zemřel 17. července 1790 v Edinburghu. Jeho odkaz však žije dál a jeho myšlenky jsou v dnešní době možná aktuálnější než kdy jindy.
Klíčové myšlenky
Adam Smith je nejvíce znám pro své dvě zásadní díla:
Teorie mravních citů (1759) - zabývá se etikou a morálkou v ekonomickém chování a Bohatství národů (1776) - považováno za zakladatelské dílo moderní ekonomie.V Bohatství národů Smith představil několik klíčových konceptů:
Neviditelná ruka trhu: Myšlenka, že jednotlivci sledující své vlastní zájmy nepřímo přispívají k celkovému blahu společnosti. Dělba práce: Koncept specializace, který vede ke zvýšení produktivity. Volný trh: Argument pro minimální vládní zásahy do ekonomiky.

Relevance v dnešní době
V době, kdy mnohé společnosti opět inklinují k myšlenkám socialismu, Smithovy teorie nabývají na důležitosti:
Efektivita volného trhu: Smith argumentoval, že volný trh je nejefektivnějším způsobem alokace zdrojů a vytváření bohatství. Nebezpečí přílišné regulace: Varoval před negativními důsledky nadměrných vládních zásahů do ekonomiky. Individuální svoboda: Zdůrazňoval důležitost osobní svobody a iniciativy v ekonomickém rozvoji. Konkurence jako hnací síla inovací: Smith věřil, že konkurence na volném trhu podporuje inovace a zlepšuje kvalitu zboží a služeb.
Ačkoli svět prošel od Smithovy doby dramatickými změnami, jeho základní myšlenky o fungování trhů, roli jednotlivce v ekonomice a nebezpečí přílišného vládního zasahování zůstávají relevantní. V době, kdy se mnoho zemí potýká s ekonomickými výzvami a roste popularity socialistických myšlenek, může být návrat k Smithovým teoriím cenným zdrojem inspirace pro tvůrce politik i běžné občany.
Adam Smith nám zanechal bohaté intelektuální dědictví, které i po více než dvou stoletích nabízí důležité postřehy pro řešení současných ekonomických problémů.
Daniel Markvart, MBA, DBA
Použitá literatura
1. DOLEŽALOVÁ, Antonie (2022). Historička Antonie Doležalová: Pandemie jako čtvrtý jezdec apokalypsy? Uvidíme, jak bude historie vnímat pandemii koronaviru. Dvojka.rozhlas [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/historicka-antonie-dolezalova-pandemie-jako-ctvrty-jezdec-apokalypsy-uvidime-jak-8669592
2. MARKVART, Daniel a Jaromír TICHÝ. Diagnostika vlivu asymetrie informací v prostředí pojistného trhu na rozhodování aktérů procesu vnímání, hodnocení a řízení podnikových rizik. In: Mezinárodní Masarykova konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky 2021. © Copyright 2021 SCIEMCEE. MAGNANIMITAS. Hradec Králové, Czech Republic. roč. XII. 20.12.2021 - 22.12.2021. pp. xx-xx. ISBN 978-80-87952-33-7.
3. MARKVART Daniel a Jaromír TICHÝ. The influence of information asymmetry on the decision-making of actors in the environment of the insurance market. IN. MEZINÁRODNÍ MASARYKOVA KONFERENCE PRO DOKTORANDY A MLADÉ VĚDECKÉ PRACOVNÍKY 2023. © COPYRIGHT 2023 SCIEMCEE. MAGNANIMITAS. HRADEC KRÁLOVÉ, CZECH REPUBLIC. ROČ. XIV. 18. – 20. 12. 2023. pp. 348-358. 10 p. ISBN 978-80-87952-39-9.
4. PAVLÍK, Ján, 2004. F.A. Hayek a teorie spontánního řádu. Praha: Professional Publishing. ISBN 80-86419-57-6.v
5. PAVLÍK, Ján, 2010. Spontánní geneze jazyka. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-86946-98-6.
6. SMITH, Adam, 2016. Bohatství národů. Přeložil Vladimír IRGL, přeložil Alena JINDROVÁ, přeložil Josef PYTELKA, přeložil Sergej TRYML. Praha: Liberální institut. ISBN 9788086389608.
7. SMITH, Adam, 2005. Teorie mravních citů. Praha: Liberální institut. ISBN 80-86389-38-3.
8. TICHÝ, Jaromír a Daniel MARKVART. Diagnostics of the influence of information asymmetry on decision-making in the insurance market. In: 17h CER Comparative European Research Conference - International Scientific Conference for Ph.D. Sciemcee Publishing, London, April 25-27, 2022, vol. IX., issue I., pp. 75-81. ISBN 978-1-7399378-1-2.
ZPĚT