Diagnostika vlivu asymetrie informací v prostředí pojistného trhu na rozhodování aktérů procesu vnímání, hodnocení a řízení podnikových rizik

Pojišťovnictví je druh ekonomické činnosti zaměřené na pojistnou ochranu, při které dochází mezi subjekty pojistného trhu k přenosu rizika pojištěním. Cílem příspěvku je definovat předpoklady zjištění úrovně vlivu asymetrie informací na rozhodování aktérů v procesu hodnocení a řízení rizika v činnosti podniku, s možností v budoucnu riziko eliminovat.

Abstract:

Insurance is a type of economic activity focused on insurance protection, in which risk is transferred between insurance market participants by insurance. The aim of the paper is to define the assumptions of determining the level of influence of information asymmetry on the decision-making of actors in the process of risk assessment and management in the company's activities, with the possibility of eliminating risk in the future. The paper is current from the client's point of view on risk perception, its identification, prevention, the possibility of its elimination by insurance, with regard to the asymmetry of information of individual actors (insurance company - reinsurance company - broker - client, hereinafter P-M-K). The company is currently faced with a new problem, which is liability without transferring the risk to a third party, ie state involvement. The defined assumptions in the paper will allow to propose some new solutions and new processes between PMK, which can significantly help in risk assessment and elimination under acceptable market conditions, especially in the area of unmanaged and modern risks resulting from dynamic market environment, changing legal standards and social change.

Keywords: information asymmetry, insurance market, insurance company, reinsurance company, broker, client, risk management.

Daniel Markvart, Jaromír Tichý

1. Úvod

Tak jak se vyvíjela společnost, především díky průmyslové revoluci, která restartovala ekonomický růst v agrární společnosti, se vyvíjela i rizika. Ta se vyvíjela nejen s měnicí se ekonomikou, inovacemi a dělbou práce, ale i v kontextu změn společenských v průmyslové společnosti (Sirůček, 2007). Lze se na riziko připravit? Plánovat ho? Je možné jej predikovat? Tyto a další otázky byly v těchto společnostech řešeny a nadále je jejich řešení vyžadováno i v současné post-industriální éře (Haywood, Catchpole, Hall, Barratt, 1998). Od začátku 21. století je stále aktuálnější termín „emerging risks“, který je možno přeložit jako „nově vznikající (objevující se) rizika“. Vznikající rizika jsou „nová rizika nebo známá rizika, která se stanou zjevnými v nových nebo neznámých podmínkách“. (Hall, 2021)

Předpokládaným obsahem řešení je určit, jak vnímají jednotliví aktéři proces řízení rizika, jaký k němu mají vztah a jaká jsou možná jejich dílčí východiska k procesu řízení rizik. Existuje celá řada faktorů, které mohou mít vliv na rozhodovací proces. Zásadní vliv má asymetrie informací. Záměrem příspěvku je zabývat se, kteří z aktérů tohoto specifického trhu ovlivňují jeho prevenci, předvídatelnost, vznik a případnou eliminaci. Aktéři na úrovni risk managmentu podniku jsou především: Pojišťovna – Makléř – Klient (P-M-K). Aplikována budou řešení, která mohu v dnešní dynamické době rozhodování aktérů změnit tak, aby docházelo k procesu maximálně efektivnímu pro všechny účastníky.

Příspěvek zmíní některé události, které zásadně ovlivnily vývoj ekonomiky i společnosti. Budou analyzovány a vysvětleny některé jevy, ke kterým na finačních a pojistných trzích docházelo a z těchto událostí se pokusím vyvodit závěry a vzít ponaučení. Bude popsáno, jak bylo vnímáno riziko v minulosti a jaký je pohled současný a kladeny budou otázky, jak vnímat „emerging risks“, tedy nově vznikající (objevující se) rizika. Závěry předpokládaného výzkumu by měly umožnit navrhnout některá nová řešení a nové procesy mezi P-M-K, které mohou výrazně napomoci při hodnocení a eliminaci rizika za přijatelných tržních podmínek, zejména v oblasti rizik „dosud nezvládnutých“ a rizik moderních, plynoucích z dynamického prostředí trhu, měnících se pravních norem a společenských změn.

2. Riziko a jeho vnímání

Existuje mnoho definic rizika. Příspěvek se bude zabývat rizikem jako pojmem, který označuje nejistý výsledek s možným nepředvidatelným, nežádoucím stavem. Nahodilé události mohou způsobit ztráty na životech, zdraví i materiálních hodnotách. V tomto textu se budu zabývat pohledem na riziko především kvalitativním (filosofickým). (Daňhel, 2006)

Vnímaní rizika a nebezpečí bylo v minulosti zcela odlišné, byly k dispozici jiné nástroje a jiné informace. Vlivem technologických změn a nástupu informačních technologií se tento postoj v průběhu času měnil. Demonstrovat to lze na příkladu požárního rizika, které společně s rizikem námořním (potopení lodi), stálo u zrodu pojišťovnictví. Jevy, plynoucí z dějin ekonomického myšlení určují také vývoj vnímání rizika, možnosti jeho eliminace a vývoj jednotlivých pojistných produktů jako nástrojů ochrany, které v minulosti umožňovaly jednotlivá rizika zajistit. Se společenskými změnami v 1989, došlo i k ekonomické transformaci, která zásadně změnila finanční sektor a s tím katalog rizik a přístup k nim.

Způsoby hodnocení rizika a jeho vnímání i jeho pojistitelnost tedy souvisí s historií, mělo to svůj logický vývoj, stejně jako měl svůj logický, nikým neplánovaný vývoj kapitalismu. V praxi to znamená, že z historie je třeba se poučit a vyhnout se opakovaní již známých chyb. Poučením z různých modelů a situací, akceptováním matematických modelů v kombinaci se zdravým rozumem a vlastní intuicí lze rizika do jisté míry eliminovat. Evropská a asijská populace má z rizika strach, dokonce i selhání a neúspěchy z nich pramenící považuje za společensky nepřijatelné. To neplatí například v USA, kde je riziko a neúspěch považováno za součást života vedoucí k dalším výzvám se stále zlepšovat. Takové prostředí je zdravější a odpovídající moderní ekonomii a jejího zachycení rizika v rámci tzv. behaviorální ekonomie. To však vyžaduje především osobní odpovědnost každého z nás. (Kahneman, 2012)

Teoretické poznatky z vnímání rizika z pohledu psychlogie mají v celém procesu nezastupitelnou úlohu a jsou jeho nedílnou součástí (Kahhneman, 2012). Těžko odhadnutelným rizikem – nebezpečím jsou rizika obtížně představitelná, „Černé labutě“. Tato teorie popisující důležité neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Tyto události se odchylují od toho, co je běžné, a proto je obtížné je předvídat. (Taleb, 2011) Klient má totiž tendenci pojsitit si riziká známá, menšího rozsahu a nepojišťovat rizika obtžně předvídatelná, většího rozsahu. Aby bylo možné s rizikem pracovat, je nutné jej kategorizovat. (Bannister, Bawcutt, 1981) Z makroekonomického pohledu je risk management velmi důležitou součástí tržního procesu a případná realizace rizika může mít dopad na celé sektory ekonomiky. (Onder, 2006) Definicí pojistného rizika se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

V pojišťovací praxi je pojem riziko užíván v trojím smyslu:

a) předmět ohrožovaný nahodilým nebezpečím (budova, stroj apod.),

b) událost způsobující škodu, tedy zdroj rizika (požár, havárie, úraz apod.),

c) pravděpodobnost vzniku náhodné události s negativními dopady. (Ducháčková, 2003, s. 12)

3. Institucionální interakce pojistného trhu

Stát vzniká jako forma organizace společnosti. Společnost bývá zpravidla organizována pomocí institucí. Tak vznikají instituce, jak extraktivní, tak inkluzivní. Instituce mají mít vliv na vývoj finančního sektoru a tedy i na vnímání rizika. (Acemoglu, 2015) S přeměnou společnosti od feudálismu k různým typům parlamentního, demokratického uspořádáníI je spojeno i socioekonomické rozvrstvení společnosti, mění se i finanční sektor. (Schroeder, 1922) Součástí společnosti jsou lidé a lidé jednají. Lidské jednání (Mises, 2018) ovlivňuje zásadně zmíněné interakce všech. V každé společnosti musí docházet k důvěře. To platí i pro činnost ekonomickou. Je to komplikovaný model – proces, který nelze naplánovat. (Hayek, 1995)

Pochopení minulých jevů, ale i současných událostí nám zprostředkovávají také média, díky kterým je ovlivněno jejich vnímání a v celé problematice mohou hrát pozitvní i negativní úlohu. (Žantovský, 2013) Média přináší informace, s kterými aktéři pracují. Žádný z nich, zejména státní plánovač nemá informace dokonalé. Mnohdy jsou asymetrické. Analýza asymetrie informací přináší nový pohled na interakce aktérů, kteří jsou účastníky pojistného trhu. (Daňhel, 2002) Vyhodnotím, jaké informace mohou mít jednotliví účastníci pojistného trhu (P-M-K) a který z nich tahá za kratší konec provazu.

Díky vysoké míře rizika, pramenící především z nepředvidatelnosti a možných sociálních dopadů, je nutná i přiměřená míra regulace. (Cipra, 2015) Základem je i kvalitní právní prostředí. To se často, jako reakce na výkyvy v tržním prostředí, mění a společně s regulacemi mnohdy přestává být efektivním nástrojem. Nadmíra regulace narušuje ve velké míře tyto základní tržní principy. Subvencování pojištění, sklony/tendence k oligoplolizaci, regulace cen mohou ve společnosti narušit rovnováhu a sociální vztahy. I lidé jsou schopni se domluvit a nalézt efektivní řešení bez výrazných zásahů státu. Jde o klasické jevy, jež však nezapadají do dichotomického světa „ekonomických a sociálních systémů", tedy trh a/versus stát. (Ostrom, 2007)

V minulosti, i v současném pojetí ekonomického myšlení docházelo k regulacím a zásahů státu do procesu pojišťovnictví. To je dnes i aplikacemi Basel 3 (zvýšená regulace bank) a Solvency II tématem stále aktuálním. Účastníci procesu mají často méně prostoru a možností reagovat na potřeby trhu. V současnosti je nutné vycházet vycházet ze zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla implementována směrnice 2009/138/ES Solvency II. Na základě tohoto zákona byla vydána vyhláška č. 306/2016 Sb., v níž je stanoven např. výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Rozhodnutí o tom, zdá se pojistit či nikoli ovlivňují mimo jiné další faktory. Postavení finančních institucí (pojišťoven) na trhu také ovlivňují marketingové strategie a média. Ty ve své komplexitě klienta pozitivně nebo negativně motivuji k využití tohoto instrumentu. Úroveň vnímání a řízení nově se objevujících – moderních rizik představuje nové výzvy a zásadní změnu v přístupu k nim.

4. Pojištění a subjekty pojistného trhu (P- M-K)

Pojišťovnictví je druh ekonomické činnosti zaměřené na pojistnou ochranu, při kterém docházi mezi subjekty pojistného trhu k přenosu rizika pojištěním. Pomineme-li některé znaky pojišťovnictví pramenící z archeologických nálezů egyptských kameníků, stavitelů pyramid z období kolem roku 2500 let před naším letopočtem, které nesly znaky vzájemné solidarity, tak první smlouvu datujeme v polovině 14. století v Itálii (13. 04. 1379 v Pise), kde se jednalo o pojišťovací dohody plynoucí z námořních smluv. S rozvojem průmyslové revoluce se rodilo moderní pojišťovnictví, především v přímořských státech. V roce 1827 byla založena v Českých zemích první pojišťovna „Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav“. (Marvan, 1989). V počátcích pojištění šlo především o rizika požární, významným okamžikem byl požár Národního divadla (1881) a vyplacení pojistné náhrady ve výši 297 869 zlatých První českou vzájemnou pojišťovnou. (Marvan, 1989) Postupně vznikaly další pojišťovny. S pojištěním lodí a jejich nákladů se definovala velká rizika, ta se objevují například v souvislosti s pozemní dopravou, kde vzniklo pojištění odpovědnosti dopravce za škody. Během 19. století vzrůstá zájem o možnost pojistit další rizika - majetková, úrazová, pojištění úvěru, skel a pojištění proti následkům stále častějších stávek. V 17. a 18. století spatřujeme také první počátky životního a důchodového pojištění, na vědeckém základu pravděpodobné délky života. V Londýně vzniká pojišťovna Society of Assurance od Windows and Orphans. S vývojem se objevují i první problémy – odchylky od normálu a vzniká tak zajištění. (Martinovičová, 2006)

Ekonomický vývoj a poslední období od 90. let minulého století významně ovlivnil proces globalizace a zásadní politické a ekonomické změny ve Střední Evropě. Podnik byl postaven před nový problém - odpovědnost bez přenesení rizika na třetí stranu - zapojení státu. Bylo nutné definovat nový katalog rizik a přehodnotit pohled na něj. Novým prvkem, rozdílně od marxistické, státem regulované ekonomiky, je risk management podniku. Vznikají nové pojišťovny a státní pojišťovna přichází o monopol. Návazně na to na trh vstupuje další subjekt, resp. mezičlánek - makléř. Přímý vztah Pojišťovna-Podnik se mění. Dílčí úlohy procesu budování vztahu Pojišťovna – Klient se tím významně změnily. V prostředí České republiky se do celého procesu mezičlánek makléř zapojil po roce 1989, obdobně jako v tradičních standardně fungujících tržních ekonomikách. Tento mezičlánek může v některých případech mít podstatný vliv na tvorbu ceny pojištění a stal se významnou součástí procesu. Hlavní úlohou v procesu je ve spolupráci s klientem navrhnout nástroje vhodné pro řízení rizika. Klient rozhoduje se mezi pojištěním tedy přenesením rizika a tvorbou rezerv pro případné budoucí ztráty. Možná je také kombinace obojího. Pokud dojde k závěru, že je riziko reálné a jeho případná realizace má vliv na bezproblémovou činnost podniku.

Pojistný trh má podobné rysy jako jakýkoliv jiný trh. Ten má své účastníky, mezi nimi docházi ke směně. (Tříska, 2016) Z třech uvedených účastníků procesu P(Z)-B-K – (pojišťovna – zajišťovna- broker – makléř – klient (dále jen P-M-K), předpokládám, že nejvíce informací bude na straně makléře, pokud jej podnik má. Ten je schopen nalézt optimální, navzájem propojené řešení, předat oběma stranám, pojišťovně i klientovi, relevantní informace. To má na straně klienta pozitivní dopad jak z hlediska nákladů, tak i při výběru pojititele, který poskytne požadovanou ochranu. Ze strany pojišťovny se však náklady relativně zvyšují o odměnu zporstředkovateli. Zásadní problematkou je však odpovědnost každého z účástníků procesu.

Pojišťovna je finanční instituce, která za klienta přebírá předem definovaná rizika za úplatu. Na pojistném trhu se můžeme setkat s pojišťovnami univerzálními, neživotními, životními a specializovanými. Zajištění je pojištění pojišťoven. Jedná se vertikální dělení rizika. Ekonomické dopady v tomto modelu nejsou pro primárního pojistitele únosnější.

Mezičlánkem mezi pojišťovnou a klientem je makléř. Makléř ve spolupráci s klientem sestavuje pojistný program tak, aby naplnil jeho cíle ochrany podniku a eliminaci rizik. Z toho vzniká zadání neboli struktura a obsah pojistné smlouvy. S tímto zadáním oslovuje na trhu pojišťovny a hledá tak vhodného partnera – pojišťovnu, která za akceptovatelných podmínek ceny nevyjímaje dokáže uspokojit nejlépe potřeby klienta. Celý proces je řízen makléřem a ten dává doporučení a upozorňuje na případná jednotlivá specifika a povinností plynoucí z eventuálního budoucího pojistného kontraktu. Klient tak je srozuměn se základními principy pojistné ochrany, cenou služby a může se rozhodnout pro adekvátní pojistnou ochranu. Výsledkem je smluvní vztah pod odborným dohledem specialisty (makléře), který sleduje proces po celou dobu trvání smlouvy, aktualizuje data čemuž se říká správa pojistné smlouvy. Tento proces je nedílnou součástí řízení rizika a poskytuje tak klientovi větší jistotu, že v případě realizace rizika, bude pojišťovnou nahrazena z toho plynoucí ztráta. Densita a propojištěnost jsou dva zásadní makroekonomické ukazatale ochoty aktérú smlouvu uzavřít. Další motedou k eliminaci rizika je risk managemt a přenesení rizika – risk transfer. (Merna a Al-Thani, 2007)

5. Podcenění rizika a kritika současného vnímání rizika

Pod vlivem současného hlavního ekonomického proudu se do tržních procesů stále více zapojuje stát a dochází především k podcenění vlastní odpovědnosti. Podniky se pod vlivem regulátorů, kteří nepřímo ovlivňují hodnocení a řízení rizika, stále spoléhají na pomoc státu, coby „pojistitele poslední instance“ (insurers of last resort). I díky institucionálnímu uspořádání pro správu společných zdrojů a veřejných statků na úrovni EU, mnohdy dochází k morálnímu hazardu, kdy pod vlivem této “jistoty” riskují všichni aktéři trhu, nejvíce však klienti, kteří některá rizika buďto přestanou vnímat nebo podceňují. Dochází tedy k nežádoucímu přenosu rizika mimo tržní procesy. Větší míra odpovědnosti všech aktérů ke statkům v prostředí volného trhu však logicky vede k mnohem větší obezřetnosti.

Je překvapivé, že rizika podceňují často i klienti na úrovni podniku. To může být v mnoha případech způsobeno díky stále se vice prosazujícímu subvencování ekonomiky, které bylo typické v marxisticky pojaté ekonomice. Přitom jedním z cílů a důležitým prvkem ekonomické transformace po politických změnách ve Střední Evropě byla právě desubsidizace. Krachy bank, investičních fondů a penzijních fondů vedly regulátory k zásahům, které chápou i zastánci Smithovy neviditelné ruky trhu. Vlivem asymetrie informací, kdy je nevýhodná pozice na straně spotřebitele dochází k jeho „keynesiánské“ ochraně. Samovolné pročištění trhu není v mnoha případech, zejména ve finančním sektoru žádoucí, protože se zpravidla jedna ze stran poskytovatel-spotřebitel, žádného tržního selhání nedopustil.

Přiměřená regulace je jistě v pořádku, nesmí však v konečném důsledku dojít k odstranění konkurence. Nepřiměřené zásahy nejen odporují zdravému rozumu, ale omezují inovativní procesy, ceny a rovnováhu. Příkladem může být současná problematika Pojišťovny VZP v oblasti pojištění cizinců, které je v rozporu se směrnicí Solvency II a SFEU. Člověk se rozhoduje na základě instinktu, rozhodnutí se opírá o vnitřní pocit, zpravidla není schopen vysvětlit, proč se daným způsobem rozhodl. S problematikou rozhodování jednotlivce je spojena mimo jiné otázka averze k riziku. V literatuře jsou zmiňovány pojmy: „Risk aversion“ nebo „Loss aversion“, tedy odpor k riziku nebo ke ztrátě̌, který je kruciálním pojmem, pokud mluvíme o riziku, resp. o rozhodování v nejistotě. (Kahneman a Tversky, 1992)

Z pohledu současného vnímání rizika nelze považovat současné instrumenty ochrany za dostatečné. Navíc politika států a ekonomické trendy především hospodařského prostoru EU bohužel působí demotivačně jak na samotné objekty rizik, tak i na subjekty jeho eleiminace. Lze s jistotou tvrdit, že současné pojistné produkty zdaleka neodpovídají potřebám ochrany podnikatelkých i privátních subjektů. Prostředí tzv. „jistoty“ v rámci sociální spravedlnosti a novodobého rovnostářství oproti tomu vystavuje prostřednictvím odpovědnosti jednotlivé subjekty hrozbám především finančních ztrát plynoucích z jednání, podnikání i běžného života. Význam odškodného v podobě nároků vůči odpovědným subjektům narůstá do dříve těžko představitelných rozměrů a absence jakékoli regulace požadavků co do jejích výše a promlčecích lhůt ostře kontrastuje s regulací pojistného trhu a to zejména v oblasti solventnosti a finanční stability. To často znemožňuje vývoj nových produktů a v důsledku tak dopadá na společnost, která tak hledá zdroje ne ve vlastní odpovědnosti, ale především v pomoci od státu a od občanských nebo neziskových organizací. Harmonizace obchodně společenských vztahů pod jedinou strukturu směrnic Evropské unie mnohdy vnáší do tržního prostředí sporná ustanovení v obchodních i společenských smlouvách, která se jen velmi obtížně dají naplnit bez potřebných pojistných instrumentů. Domnívám se však, že existují oblasti lidské činnosti, jako například zdánlivě „nerizikové“ profese, kde je přiměřená míra regulace v podobě povinného pojištění naopak žádoucí.

6. Návrh obsahu řešení problému

„Lidská společnost se v současnosti musí smířit s tím, že dosud platí pro člověka nepříjemné axiomy, a to, že externí svět je nepředvídatelný, budoucnost nelze učinit předmětem vědeckého zkoumání, neboť jako předmět ještě neexistuje“. (Daňhel, 2002, s. 11)

Riziko je definováno ve dvou směrech: „riziko jako pocity, které se vztahují k našim instinktivním a intuitivním reakcím“ a „riziko jako analýzy, které přináší logiku, rozum a vědecké uvažování, opírající se o hodnocení rizika a rozhodovacího procesu“. (Slovic, Peters, 2006, s. 322)

Rizikový manažer (vlastník podnikových rizik) by měl zvládnout rizika sledovat, změřit, vyhodnotit a učinit správná opatření proti nim. Měl by také dokázat riziko analyzovat, předcházet mu, lépe se na ně připravit, včetně volby nástrojů, které jsou aktuálně k dispozici. Risk management podniku poskytuje systematický pohled na dělení rizik z hlediska různých kritérií (pravděpodobnost, velikost, ovlivnitelnost, vztah k organizaci, dopady na organizaci, atd.), zabývá se také rozhodováním, vztahem k riziku a ochotě riskovat dle psychologickým a sociálních vlivů a zkušenosti. Podniky s rozvinutým risk managementem jsou odolnější, stabilnější a konkurenceneschopnější vzhledem k nejistotám pramenícím z budoucnosti.

Kritické předpoklady současného stavu pojištění v podnikové praxi:

• každý z podnikových klientů vnímá riziko jinak,
• v pojišťovnách nedochází k souladné komunikaci mezi upisovatelem (obchodníkem) a risk managerem,
• většina klientů řeší riziko jeho transferem (pojištěním), spíše než tvorbou rezervy,
• podniky prezentují rizika, u nichž mají vysokou rizikovou averzi, ale nepojišťují je (kreditní rizika, měnová rizika /FX rizika/, zdravotní rizika),
• podniky nemají většinou vlastní risk managery,
• podniky většinou zatím nevěnují pozornost ekologickému riziku a ani technologickému riziku (vývoj umělé inteligence),
• urgence některých rizik (např. teroristického útoku), po odeznění medializace daného problému vymizí,
• nedůvěra podniků vůči schopnosti vlády řešit krize (penzijní, zdravotní, atd.),
• při výběru pojišťovny podnikovým klientům záleží na její finanční síle (bonitě).

Dotazovanými (respondenty) bude specifická skupina řídících pracovníků na úrovni podniku ze všech oborů podnikatelské činnosti. Vybráni budou manažeři na úrovni statutárních orgánů nebo ředitelů či samotných majitelů, tedy osoby, které za chod společností přímo odpovídají. Podniky budou kategorizovány dle obratu společností, které jsou v řádech 100 mil. Kč – 5 mld. Kč. Cílem bude získat informace o postoji k různým druhům rizik, nejen pro jejich společnost specifických. Počet dotázaných bude 55. Nástrojem bude dotazník, ve formě rozhovoru - diskuze, nikdo z dotázaných jej nebude vyplňovat samostatně bez přítomnosti tazatele.

Dotazníkové šetření a diskuze s respondenty nabídne výsledky, jak klienti vnímají rizika v praxi, jak by se rozhodovali na základě již dostupných informací a jaký mají vztah k rizikům budoucím. Budou analyzovány všechny známé faktory, které jsou v procesu rozhodování o riziku a jeho vnímání známé a dostupné. Otázky budou doplněny statistickými daty vztahujícími se k dané problematice. Ty budou doplněny o zkušenosti a názory risk manažerů a pracovníků z pojišťoven. Výsledná data budou porovnána.

Základní otázky dotazníkového šetření:

1. Šlo riziko (minulé, již známé) predikovat, bylo možné se v teoretické rovině na jeho budoucí eliminaci připravit? (Průběh, následky a další možná rizika budoucí z dané situace plynoucí. Případné dopady a sankce. Hledání východiska pro zodpovězení dalších otázek).

2. Jak vnímáte a hodnotíte současná rizika, jaká k nim máte vztah a jak jim můžete předcházet? (Soubor otázek plynoucích z dílčích cílů)

3. Jak vnímáte rizika plynoucí z předpokládaného budoucího vývoje společnosti a ekonomiky? Jak vnímáte současné regulace?

4. Podle jakých kritérií vybíráte pojišťovnu? Je pro vás podstatná úloha makléře?

7. Struktura návrhu cílů, hypotéz a metod řešení

Záměrem výzkumu je určit úroveň vlivu asymetrie informací na rozhodování aktérů v procesu hodnocení a řízení rizika v činnosti podniku s možností v budoucnu riziko eliminovat. Lze se domnívat, že v současnosti dochází k podcenění vlastní odpovědnosti vůči procesu hodnocení a řízení rizika, a hrozbě morálního hazardu pod vlivem regulátorů ovlivňujících stabilitu a transparentnost sektoru pojišťovnictví.

Cíl 1: Provést historicko ekonomický přehled vývoje vnímání a řízení rizika, včetně nástrojů jeho eliminace, které byly k dispozici). Lze se domnívat, že přístup k vnímání a řízení rizika odpovídal vývoji ekonomického myšlení

Metoda řešení cíle 1) Definování typů rizik, jejich vlivu na činnost „podniku“, způsobů hodnocení rizika, v návaznosti na „dějiny ekonomického myšlení“ (jak bylo riziko analyzováno, jak se riziku předcházelo nebo se na něj připravovalo, včetně nástrojů, které byly k dispozici). Budou stanoveny výzkumné otázky plynoucí z příkladů známých pojistných událostí, které nastaly v minulosti. U každé události je známá příčina, rozsah i následky a lze tedy analyzovat, jak šlo riziku předcházet. Otázky budou zároveň exkurzem do přehledu vývoje, vnímání a řízení rizika, včetně nástrojů, které byly k dispozici.

Cíl 2: Definování současných instrumentů ochrany vůči riziku a dopadů regulací ovlivňujících stabilitu a transparentnost sektoru pojišťovnictví. Lze se domnívat, že úroveň vnímání a řízení rizika odpovídá velikosti podniku a vlivu asymetrie informací na rozhodování v procesu hodnocení a řízení rizika.

Metoda řešení cíle 2) Analýza postavení, úlohy pojišťovny a pojišťovacího makléře a asymetrie informací. Stanovené tematické okruhy otázek: posouzení rizika z míry dopadu, averze k riziku, transfer rizika, přehodnocení katalogu rizik, úloha pojistného makléře, kriteria při váběru pojišťovny, úloha pojistného makléře, vliv marketingových nástrojů při rozhodování, důvěra k zásahům státu(ů) do veřejné ekonomické sféry. Ve výše stanovených okruzích bude ověřeno, zda doatzovaní vyhledávají jistotu, tedy vybírají raději minimální pravděpodobnost ztráty než vysokou pravděpodobnost zisku. Budou se tedy pojišťovat na všechna možná rizika, i když je pravděpodobnost, že taková budou realizována je minimální? Ověříme, zda pod pojmem „všechna možná rizika” nepředstavují „všechna představitelná rizika“.

Cíl 3: Zjištění současného vnímání rizika v podnikové praxi, jak by se podnikatelské subjekty rozhodovaly na základě dostupných informací a jaký mají vztah k riziku. Lze se domnívat, že úroveň vnímání a řízení rizika odpovídá velikosti podniku a asimetrii informací (o riziku) vlivu na rozhodování v procesu hodnocení a řízení rizika.

Metoda řešení cíle 3) Dotazníkové šetření podnikové úrovně vnímání rizika ve škále drobný/střední/velký podnik ve vztahu k předdefinovaným úrovním asymetrie informací s vyhodnocením vlivu na rozhodování v procesu hodnocení a řízení rizika. Použitou metodou bude dotazníkové šetření a analýza vnímání moderních a obtížně předvídatelných rizik. Jak již bylo uvedeno, katalog možných rizik se mění s technologickým pokrokem i způsobem života. Také politická rozhodnutí na úrovni státu nebo „superstátu“ mohou změntit přístupy k riziku i celých segmentů ekonomiky. Bude ověřeno, zda jsou dotazovaní ochotni nová rizika vnímat a kvantifikovat. Úkolem plynoucím z výsledků tohoto šetření bude navrhnout konkrétní řešení na úrovni risk managementu ve spolupráci s makléřem.

8. Závěr

Ne všechna rizika lze pojistit nějakým sofistikovaným produktem. Poučením z různých modelů a situací, akceptováním matematických modelů v kombinaci se zdravým rozumem a vlastní intuicí lze rizika do jisté míry eliminovat.

Rekapitulace metod zpracování cílů:

1) Pro zpracování prvního cíle bude použita metoda – Literární rešerše – komentář k souboru publikovaných zdrojů, statistik a metodických materiálů k dané problematice, vlastní praxe.

2) Pro zpracování druhého cíle bude použita metoda – Popis a rozdělení rizik, účastníci trhu, účastníci procesu a další faktory ovlivňující rozhodování o riziku.

3) Pro zpracování třetího cíle bude použita metoda – Sběr dat z dotazníkového šetření, srovnání s dostupnými daty a statistikami.

Statistická data a grafy z veřejně dostupných zdrojů (žebříček ekonomických svobod, index byrokracie, propojištěnost, densita, předepsané pojistné v sektorech, postoje k riziku apod.) doplní odpovědi plynoucí z dotazníkového šetření. Zpracování prvního cíle nabídne pohled na známé, v minulosti realizované pojistné události a určí, jak by se klient rozhodoval v situaci, kdyby pracoval s nepředvídatelností, včetně pohledu dotazovaných na vývoj ekonomického myšlení, na současnou ekonomickou situaci a ochotu akceptovat zásahy státu do tržního řádu. Zpracování druhého cíle vyhodnotí pohled na riziko z několika aspektů a úlohu makléře v risk managementu podniku. Zpracování třetího cíle zodpoví míru averze k moderním rizikům, vliv médií, marketingu a důvody vedoucí k rozhodnutí riziko transferovat či volit jiný způsob eliminace. Výsledky dotazníkového šetření a informace z toho plynoucí ukáží, jestli každý klient vyžaduje více individuálního řešení. Zde se, vzhledem k asymetrii informací, tvyšuje úloha brokera.

Výchozí pro závěry budou výsledky dotazníkového šetření a osobních rozhovorů, doplněné o statistická data. Zjištění bude zaměřeno na to, zda existuje vztah mezi požadavky klienta a pojišťovny s ohledem na pojistitelnost, tedy požadavek versus reálné možnosti pojistných produktů a pojišťoven. Je zřejmé, že existuje mnoho rizik, která by chtěl mít klient pokrytá, ale neexistuje možnost je pojistit – (ne)pojistitelnost, a to z důvodů, že nesplňují kritéria, jako je nahodilost, přijatelná cena za riziko nebo extrémní rizikovost. Výsledek ukáže, zda pojišťovny disponují dostatkem informací o rizikovosti klientů a zda se tak jedná s o asymetrii informací na straně pojišťovny nebo klienta. Ověřeno bude, zda existuje průnik ve vnímání rizika mezi risk managementem pojišťovny, upisovatelem, obchodníkem, makléřem a klientem. Výsledky budou názorně demonstrovány na kvadratuře paraboly, tedy metodě vyčerpání.

Použitá literatura

1. ACEMOGLU, Daron a James A. ROBINSON, 2015. Proč státy selhávají: kořeny moci, prosperity a chudoby. Praha: Argo. Zip (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 9788025713051.

23. ŽANTOVSKÝ, Petr, 2013. Česká politika a média po roce 1989. Praha: Institut Václava Klause. Publikace (Institut Václava Klause). ISBN 978-80-878-0602-9.

Kontaktní údaje

Daniel Markvart, MBA, Ing. Mgr. Jaromír Tichý, Ph.D., MBA

s i n n e I C a.s., Turkova 780, Praha 4, 149 00, Česká republika

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tagy: Blog sinne